Výrobci korků bojují proti konkurenci plastů a kovů

TEMPIO PAUSANIA (Itálie) 8. srpna (ČTK/Reuters) - Když si koupíte láhev vína s kovovým, či plastovým uzávěrem, nebudete pouze porušovat tradice. Můžete také přispět k zániku korkových lesů, napsala agentura Reuters.
Z tohoto důvodu spojili ochránci životního prostředí své síly s výrobci korků. Společně se snaží chránit dub korkový před konkurencí na trhu s vínem. Náhradní “korky” jsou v současné době stále častější. Umělé a hliníkové uzávěry lahví s vínem již ovládly 20 procent trhu, přičemž ještě v roce 2000 činilo toto číslo pouhá dvě procenta. Odborníci na vinný průmysl tvrdí, že toto číslo se do konce desetiletí zvýší na 35 procent.
Podle Battisty Giannotty, agronoma, který pracuje pro sardinské výrobce korků, nejsou náhražky korků problémem u kvalitních vín. “Avšak masový trh, který ovládá 80 procent obchodu s vínem, může začít používat syntetické korky. Není to pouze problém ekonomiky, ale i životního prostředí,” říká.
Dub korkový (Quercus suber), který roste na evropské i na africké straně Středozemního moře, poskytuje každý rok materiál na zátky asi 20 miliard lahví vína. Způsob, jakým je korek sklízen (odřezává se z kmenů stromů podobně jako se stříhá ovce), znamená, že stromům se daří i poté, co vydají svou drahocennou surovinu. Na Sardinii, jediném italském producentovi korku, jsou korkové lesy domovem živočišných druhů jako je divoké prase, jestřáb, či jelen. Ve Španělsku a Portugalsku (hlavních producentů korku na světě) jsou tato místa domovem vzácného a ohroženého rysa pardálového.
“Jen odborníci mohou říci, kdy je připravena,” říká Saverio Bacio, když prohlíží úrodu korku na Sardinii. Lesníci zde pracují rychle, odsekávají korek, přičemž se snaží, aby míza nezalepila vnitřní citlivou část kůry stromů. Když tato kůra zůstane nedotčena, obalí se brzy tlustou vrstvou korku. Dub korkový musí být přinejmenším 30 let starý, aby byl vhodný pro první sklizeň. První sklizně však nepřinesou dostatečně kvalitní korek, aby se z něj daly vyrábět uzávěry lahví. Strom musí růst dalších deset let, aby na něm rostl dostatečně kvalitní korek.
Návratnost tohoto stromu je tak ve srovnání s ostatními plodinami (například eukaliptem), které s dubem korkovým soupeří o prostor, dosti nízká. “Není to strom, který by nám dával velké množství jedné plodiny - dává malé množství několika plodin,” říká Nora Berrahmoudiová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podrostem v korkových lesích je totiž myrta, z níž se vyrábí sardinský likér Mirto.
V sardinském městě Calangianus se korek zpracovává. “Říkáme, že korek je jako vepřové - nic se nevyhazuje,” říká Michele Addis, kontrolor kvality v továrně Molinas. Více než 80 procent produkce korku se využije na uzávěry lahví. Zbytek se použije například jako materiál při výrobě rybářských potřeb. Nejkvalitnější korek, který je nejméně porézní, bez prasklin a podobných závad, se používá při zátkování nejkvalitnějších světových vín. Zvláštní typy korků se pak používají na zátkování šampaňského, kde musí vydržet tlak, který v lahvi vzniká.
U levnějších vín jsou však výhodnější kovové a plastové uzávěry, protože u méně kvalitních korků hrozí riziko, že víno získá “plesnivou” příchuť v důsledku kontaminace chemikálií TCA (Trichloroanisol), která je obsažena v korkových zátkách. Výrobci korků a ochránci životního prostředí se proti této skutečnosti snaží bojovat tím, že vyrábějí “zelené” korky. Tuto aktivitu podporuje mezinárodní organizace Forest Stewardship Council (FSC), která prosazuje ekologické lesní hospodářství. Členové FSC totiž doufají, že ti, kteří si koupí “zelenou” lahev vína, dají přednost vínu, které je označeno certifikátem FSC.
Výrobci korku proto doufají, že tato spolupráce zajistí jejich budoucnost, protože odliší jejich tradiční produkty od produktů nových. “Toto by mohlo být naše útočiště,” říká Giannottu. “Plastové a hliníkové uzávěry s tím nebudou moci soupeřit.”